Odvětrávání je velmi důležité, aby se zabránilo vzniku plísní. Já sama to vím až moc dobře. Protože když se mi narodil syn, tak jsem chtěla se synem žít sama. Do té doby jsem žila u rodičů a nějak nám tam už bylo těsno. Ono se to nezdá, ale dítě zabere hodně místa. Přebalovací pult, postýlka, další věci, hračky, kočárek… Je toho opravdu hodně, a tak jsem si řekla, že si nechám rekonstruovat babiččinu půlku domu. Naštěstí mi to již několikrát nabízela a já vždy odmítla. Ale nyní jsem souhlasila. A tak začalo velké plánování, stavění a rekonstrukce. Byla jsem moc ráda, že konečně budu žít ve vlastním domku, stejně tak jako moje sestra.
Ta je taky ráda, že žije sama se svými dětmi. Sice má k tomu ještě partnera a jsou takto na všechno dva, což je lepší, ale já bohužel takové štěstí nemám. Ale kdoví, třeba někde na mě štěstí čeká a já ho budu mít taky. A jak se stavělo, já kupovala další a další věci. Moc se mi líbila moje nová koupelna. Sice byla malinká, ale stačilo to. Malá vana, toaleta, umyvadlo a několik malých skříněk, a byla jsem velmi spokojená, nemohla jsem si vůbec stěžovat. Navíc jsem práci měla zadarmo, dělal to všechno otec, bratr a můj dědeček. Jen jsem platila materiál, což je jasné.
Když bylo vše hotovo, byla jsem nadšená. Všechno bylo podle mých představ. Syn měl vysněný pokojíček. I když měl v té době dva roky, moc si ho přál. Sice je taky malý, stejně tak jako moje ložnice, ale já dala přednost velkému obýváku s kuchyní. Syn má vysněnou autodráhu a houpací křeslo, já vysokou americkou postel. A pak nastal problém. V koupelně se mi začala po roce dělat plíseň. Prý to bylo nedostatečným větráním. I když jsem větrala často, plísně jsem se zbavovala, tak i tak se tam plíseň stále vracela. Byla jsem nešťastná a zoufalá. Nakonec to vymyslel bratr. Udělal mi v koupelně odvětrávání a nyní mám od plísně zatím pokoj. Doufám, že to bude vše v pořádku. Více info je na našem webu, proto ho můžete v klidu navštívit.