Česko patří na vrchol, co se týká hustoty sítě knihoven, počtu čtenářů i počtu přečtených knih. Čtení bereme často jako relaxační aktivitu, ke které se uchyluje většina z nás.
Nadšení pro knihy je u nás hluboce zakořeněno. Svůj významný vliv jistě sehrál knihovní zákon, vyhlášený před sto lety, tedy v roce 1919. Zákonem bylo nařízeno, aby v každé větší obci byla zřízena veřejná knihovna. Provoz knihoven byl plně na bedrech každé obce. Zákon přikazoval obcím s vlastní školou a více než 400 obyvateli zřídit veřejnou knihovnu do konce roku 1921. Jen o rok delší lhůta byla určena obcím s 300 – 400 obyvateli a školou. Obce s více než 300 obyvateli ale bez školy musely knihovnu vybudovat do roku 1925. Zákon byl platný až do roku 2001, kdy byl pro finanční nákladnost knihoven, zrušen.
Rok po vyhlášení zákona, tedy v roce 1920, bylo v Československu 2885 českých knihoven, 351 slovenských a 458 německých. Již o 17 let později se počet knihoven zněkolikanásobil. Českých knihoven bylo 9392, slovenských 2976 a německých 3587. První pražská knihovna vznikla před knihovním zákonem, již v roce 1891.
Počet knihoven po roce 1989 klesl pod hranici šesti tisíc. A jejich počet mírně klesá i nadále, v roce 2017 bylo v české republice 5300 knihoven. Nicméně, i přes tento pokles je síť českých knihoven stále nejhustější v Evropě. Knihovnu navštěvuje 32 % české populace, evropský průměr je 23 %, sousední německé knihovny navštěvuje pouze 16 % obyvatel. Nejvíce návštěvníků knihoven je v Dánsku, 57 % obyvatel.
I v knihovnách hrají svoji roli moderní technologie. Jedná se především o online přístup, některé výtisky nebo alespoň jejich části jsou k dispozici na internetu. Poskytování e-knih je také zajímavým bonusem. Nicméně není mezi českými čtenáři příliš rozšířen. Chystaná novela autorského zákona by měla umožnit snadnější získání licence na půjčování od autorů a tím i rozšířit nabídku e-knih. Největším nedostatkem knihoven jsou jejich samotné prostory. Knihovny jsou po desítky let na svých místech, ve stejných budovách, bez větší technologické modernizace.
Ačkoli jsme národem čtenářů, ke knihám saháme stále méně. Alespoň jednu knihu ročně přečte 78 % populace (v roce 2013 to bylo 84 %). Nejméně jednu knihu ročně koupí 44 % Čechů (z původních 48%), a minimálně jednou za rok zajde do knihovny 28 % lidí (v roce 2013 to bylo 32 %). Celkový počet návštěv je cca 22 milionů návštěvníků. Tento počet řadí knihovny na první místo v hodnocení navštěvovaných kulturních zařízení. Za svůj život do knihovny zavítá 70 % lidí. V roce 2018 si čtenáři půjčili 53 milionů knih a časopisů (v roce 2004 to bylo 73 milionů). Výrazný nárůst zaznamenalo stažení dokumentů, v roce 2018 to bylo 55 milionů knižních dokumentů (oproti roku 2010 kdy bylo stažena cca 14 milionů dokumentů).